Dřevokazný hmyz
Největším a nejzávažnějším dřevokazným škůdcem je Tesařík krovový (Hylotrupes bajulus). Ničí krovy, dřevěné obložení, stěny, záklopy atd. Vyvíjí se v již zabudovaném dřevě a dokáže jej totálně zničit. Jeho larvy dorůstají 20-30mm a žijí dle podmínek průměrně 2-4, ale také až 12 let!!! Mají bílou až smetanovou barvu a hnědý konec hlavy ukončený kusadly. Délka života larev závisí na vlhkosti dřeva a teplotě místa. Ideální je pro ně vlhkost dřeva přibližně 20% a teplota kolem 25°C. Po tuto dobu „statečně“ ničí svoje životní prostředí, tedy hlavně měkké tzv. "bělové" dřevo. V době jejich největší aktivity dokáže za den prodloužit svoji chodbičku o 10- 20mm. Při vyžírání dřevní hmoty chodbičku částečně zaplňují exkrementy připomínající malé pilinové kuličky. Je jasné, jakou škodu taková larva dokáže způsobit, a tím spíše, pokud je jich více. K našemu neprospěchu odolávají i silným a dlouhotrvajícím mrazům. Napadené dřevo lze rozpoznat dle drobných pilinek pod postiženým místem, oválných děr cca 4x6mm (tzv. výletové otvory), ale larva v nich již není, vývoj byl dokonán. Když je klid a ticho, například v noci, lze larvy někdy slyšet jak „chroustají“ dřevní hmotu. Takové dřevo, když se do něj zajede ostrým nástrojem, lze snadno loupat podél let často až do hloubky několika centimetrů za vydatného prášení rozmělněné dřevní hmoty. Lze pozorovat vyhloubené chodbičky dřevokazného hmyzu. Dospělí jedinci (brouci)i se z kukel líhnou od května do září, jsou velcí 8-18mm a žijí pouze několik týdnů. Stačí se však spářit a samička poté naklade několik stovek vajíček - cyklus se opakuje. Ale naštěstí lze proti tomuto hmyzu bojovat. Existují chemické přípravky různých značek a složení, ale pro již napadené dřevo je jejich účinek mírně omezený, pokud je aplikovaný pouze jako nátěr nebo postřik, kde zůstávají na povrchu nebo těsně pod ním. Jsou ale vhodné jako prevence zdravého dřeva před stavebním použitím nebo jako ošetření po aplikaci mikrovln. Tlaková chemická metoda je již docela úspěšná, dokáže se dostat více do hloubky a hubí dřevokazy ve všech 3 stádiích vývoje. S účinností až 100% se může srovnat jen mikrovlnná technologie, pokud je provedena správně, odborně a "místo vedle místa". Sanace dřeva tímto způsobem je tedy účinná. Vhodná a velice úspěšná je kombinace metod - mikrovlny / chemická tlaková injektáž (impregnace dřeva do hloubky) + povrchový airless postřik. Podrobnější informace jak mikrovlny působí na dřevokazný hmyz, najdete zde.
Dalším z čeledi tesaříkovitých dřevokazných brouků je Tesařík fialový (Callidium violaceum), který ovšem žije více skrytě, nenapadá povrch dřeva (larvy pronikají více do jádra a pod povrch se vrací až před zakuklením ) Neprozrazuje se tolik vyhazováním pilinek. Jeho larvy jsou poněkud menší, tedy i výletové otvory jsou menší. Přibližně 4x3mm. Rojí se nejvíce v květnu a červnu.Tento brouk však napadá hlavně čerstvé dřevo a po vylíhnutí do již zabudovaného stavebního dřeva vajíčka neklade. Pokud se neodstraní kůra nebo i její zbytky, je zde ideální místo pro nakladení vajíček. Tesaříci napadají tzv. bělové dřevo, hlavně bezjaderných jehličnanů jako je smrk nebo jedle, ale i borové dřevo s nevyzrálým jádrem. Dřeviny s vyzrálým jádrem napadá méně a vývoj v takovém případě trvá déle. Listnaté dřeviny tito brouci nenapadají.
Nejznámějším dřevokazem v povědomí lidí je ale Červotoč. V praxi rozlišujeme dva hlavní druhy. Červotoč umrlčí (Anobium pertinax)se ozývá hlavně večer tzv. „tikáním umrlčích hodin“ v počtu do 10 těchto typických zvuků. Jeho velikost je 4-5mm a na krovkách má světlejší znaky, jinak je černohnědý. Nenapadá čerstvé dřevo a upřednostňuje venkovní podmínky, má rád chlad. Jeho larvy žijí v dřevěných konstrukcích (např. rámy oken a dveří, žebříky, různé hospodářské nářadí, králíkárny, krovy i podlahy apod.) 2-3 roky. Jeho příbuzným je Červotoč rýhovaný (Anobium punctatum), který napadá hlavně nábytek, hodiny, rámy obrazů, hudební nástroje a dokonce jsem ho objevil i v dřevěné lžíci nebo madle válečku na těsto. Ozývá se „tikáním“ v počtu několika desítek bez přestávky. Je o něco menší než jeho příbuzný. Červotoč rýhovaný nemá rád chladno, a jeho krovky mají zřetelné rýhování. Aktivní je taktéž v noci. Oba druhy dřevokazných škůdců rodu Anobium mají spíše kulaté výletové otvory, ze kterých se sypou jemné piliny. Doba rojení je nejčastěji od června do července. Velice skrytě také žije Červotoč peřenitý (Ptilinus pectinocornis), nápadný svými tykadly připomínajícími malé vějířky. Brouk je velký 3-5mm. Napadá materiály z listnáčů a někdy probíhá celý cyklus vývoje brouka včetně páření uvnitř dřeva. Také různé druhy mravenců mohou napadat dřevo tím, že si zde stavějí mraveniště a požírají dřevo uvnitř. Dokáží svou činností lokálně dřevo úplně zničit. Vybírají si především měkké části letokruhů. Dalšími druhy dřevokazných škůdců jsou např. Pilořitky, Jádrohlod dubový nebo importovaný brouk Hrbohlav parketový, jenž napadá hlavně dubové dřevo (např. parkety). I zde však platí, že nejúčinněji lze tyto škůdce hubit mikrovlnným ozařováním nebo kombinací této metody s tlakovou injektáží (impregnace dřeva účinnou chemickou látkou) a dřevo na povrchu poté opatřit dodatečně insekticidním nátěrem k zamezení rizika opětovného napadení.